Kdo by nechtěl pěknou fotografii?
Snad se nenajde člověk, který někdy fotografii nepotřeboval, ať se jedná o jednoduchou, ale důležitou fotografii do občanského, či řidičského průkazu, nebo prostě jako vzpomínku.
Pořízení fotografie dnes není vůbec žádný problém – tedy alespoň na první pohled. Většina lidí má nějaký chytrý telefon a ten je opatřen alespoň dvěma fotomoduly a lze s ním vytvořit fotografický snímek. Takto vytvořené fotografie jsou nyní, s vývojem technologií mobilních telefonů, skutečně dost dobré.
Pro většinu uživatelů je jejich kvalita dostačující.
Ale, je výstup skutečně dostačující? Nechci zde snižovat úroveň mobilem pořízené fotografie. Jedná se o technologii, která má své limity. Nejčastějším a nejproblematičtějším limitem je nízká úroveň osvětlení v kombinaci s nutností zachycení pohybu. Dalším problémem je maximální velikost tisku takto pořízené fotografie, nebo například nutnost použití fotografie z větší vzdálenosti, kdy je nutné použít teleobjektiv.
Na druhé straně – mobil je téměř vždy po ruce a lze s ním docela nerušeně vytvořit přijatelně kvalitní záběry v okamžiku, když nemá fotografující k dispozici klasický fotoaparát.
Toto jsou jistá technická omezení, která znepříjemní život fotografa s mobilem. Mnohdy se ale zapomíná ještě na jedno omezení – a to je schopnost vytvořit celou nepřetržitou reportáž – například ze společenské události, svatby – firemní konference a podobně. Zde již prostý mobilní telefon selhává a nastává čas na použití klasické fotografické techniky.
A tak sice je vidět například na „Dni obce“ řadu fotografujících mobilních telefonů, ale na webu jsou pak vidět v podstatě jen fotografie, pořízené fotoaparátem. Snímky z mobilu se sice objeví rychle na facebooku ale velmi obtížně hledají cestu na web ve formě kompletní reportáže.
A zde nastupuje reportážní fotograf
Reportážní fotograf ví o čem píšu. Nejedná se o činnost, která je jednoduchá. Vyžaduje hodně přípravy a kvalitního vybavení, ale také hodně praxe a velké množství pořízených snímků.
Jana Kutlvašrová
K fotografování jsem se dostala v podstatě na popud manžela. Fotografování spojuji s dokumentační činností zejména v místě bydliště. Jako současná kronikářka obce nezbytně potřebuji ke své činnosti dokumentovat akce a dění v obci a k tomu se fotografie hodi náramně.
A když je potřeba, vyrážíme společně s Vladimírem zachytit akci většího rozsahu. Akci, na které je nezbytné zachycení pomíjivého okamžiku, nebo naopak je akce rozsáhlá jak v čase (celodenní), nebo v rozsahu (více paralelnně probíhajících dění.).
Spolupracuji s několika podniky v okolí, pro které zajišťuji dokumentaci nejen jejich společenských akcí, ale i produktovou fotografii.
Mám k dispozici malý fotoatelirér a tak jsem schopna nabídnout i fotopráce z oblasti ateliérové fotografie – dokumentační a produktové fotografie